Kostolné - Anekdoty o kňazoch a reholných sestrách.

Jde jeptiska do nebe a Svaty Petr se ji pta: "A ty jsi kdo?" "Ja jsem nevesta Pane." "To jsem nevedel, ze se sef bude zenit."

Malíř vymaloval kostel a pan farář se zálibou pozoruje dokončené dílo. Najednou ustrne: "Vy jste namaloval andělovi na ruce šest prstů! Už jste někdy viděl anděla se šesti prsty?!" "A vy jste snad viděl někdy anděla s pěti prsty?" odseknul malíř.

Jede takhle jeptiska autobusem, na ruce ma sadru. Prisedne si k ni knez a pta se: "Co se vam stalo, sestro?" "Uklouzla jsem ve vane, otce." Za nimi jedou dva somraci a jeden se pta druheho: "Ty, vole, co je to vana?" "Nevim, copak jsem katolik?!"

Jeptišky z jednoho kláštera se rozhodly, že se vypraví na cestu do Svaté země. Když se vrátily, dozvěděl se o jejich výpravě sám biskup a zavolal si k sobě matku představenou: "Tak vyprávěj má dcero, jak probíhala vaše pouť." "Byla to těžká, velmi těžká cesta, monsignore. Pán na nás seslal mnoho nástrah, ale všechny jsme je ve zdraví překonaly." "A jaké nástrahy máš na mysli?", ptá se biskup. "Ty nejtěžší, otče. Jen co jsme nalodily, námořníci se opili a hned první noc nás všechny znásilnili. Tedy až na sestru Angeliku." "O, můj Bože", křižuje se Biskup. "A to není všechno, po několika dnech naši loď přepadli piráti, námořníky pozabíjeli, to je určitě Pán tak potrestal za jejich hříchy. A nás všechny znásilnili. Tedy kromě sestry Angeliky." "Ach, Mon Dieu!", povzdychne si biskup. "Ale to ještě není všechno. Hned další den přišla hrozná bouře a ta nás zahnala k pobřeží Afriky, kde loď ztroskotala. Všichni námořníci zahynuli ve vlnách - i je pán potrestal za jejich hříchy - ale my se všechny zachránily. Tři dny jsme putovaly pouští, až jsme narazily na tlupu kočovných beduínů. A ti nás všechny znásilnili." "Všechny," ptá se biskup. "Kromě sestry Angeliky," odpoví matka představená. "Promiň dcero, že se tě vyptávám na tak hrozné zážitky, ale jak to, že dcera Angelika vždy zůstala uchráněna. To je tak ošklivá?" "To ne, monsignore, ale ona nechtěla..."

Kostelník nevěří svým očím. Paní Majerová klečí zbožně v lavici, před sebou modlitební knihu a vedle ní umělý chrup. "Asi vás ruší při modlitbě," ptá se se zájmem. "Ale kde, ten chrup patří mému Emilovi. Musela jsem mu ho vzít, on by mi mezitím snědl doma bábovku."

Sedí babička v parku na lavičce a modlí se: "Pane, já už jsem zase nevyšla s důchodem, pošli mi, prosím, nějak stovku." Zaslechne to nějaký mladý muž a říká jí: "Prosím vás, babičko, přece nebudete věřit takovým pověrám... Tady máte padesátikorunu a už se nemodlete." Babička chvilku počká, až se onen muž vzdálí a pak říká: "Děkuju Ti Pane. A příště mi to, prosím, neposílej po takovém neznabohovi."

Prijde Hitler do kostela, poklekne k ukrizovanemu Jezisi a zacne: "O dekuji Ti, ze jsi mi dal Rakousko." "Mas stesti." "O dekuji Ti Pane, ze jsi mi dal Cechy." "Mas stesti." Hitler se podivi, ale pokracuje: "O dekuji Ti, ze jsi mi dal Francii." "Mas stesti," zni znovu odpoved Jezise. Hitlerovi to jiz neda a tak se zepta: "Proc mi stale rikas, ze mam stesti?" "Protoze kdybych nemel pribite nohy, tak Te kopnu do drzky."

Farar zpovida kostelnika. Ten si ulevi od svych hrichu a farar povida: "To je vsechno? A kdo mi chodi na mesni vino?" "Pane farari, tady je spatne slyset." Pak si vymeni mista, protoze farare jinak nema kdo zpovidat. Taky chvilku mluvi a kdyz skonci, kostelnik se pta: "A to je vsechno? A kdo mi chodi za zenou?" "Tady je opravdu spatne slyset."

Prijde takhle jeptiska k doktorovi, ze ma spalene prirozeni. Doktor se pta, jak se to stalo. Jeptiska na to rika: "Ja jsem tu svicku zapomnela sfouknout."

Zemře pan farář a přijde k nebeské bráně. Zatluče na ni. Svatý Petr pootevře a říká: "Musíte chvíli počkat." Tak se tedy posadí na lavici před bránou a čeká. Za chvíli přijde k nebeské bráně autobusák Pepa. Taky zatluče a svatý Petr hned otvírá a říká: "Pojď dál." Teď to však ve faráři zavřelo: "Svatý Petře, jak to, že Pepa může jít hned, a já, osoba posvěcená a zasloužilá, tady musím čekat?" Svatý Petr odpoví: "To máte tak, důstojnosti: Když vy jste v kostele kázal, tak všichni spali. Ale když tady Pepa jel s autobusem, všichni se modlili."

Kolik evangelistů je potřeba pro výměnu jedné žárovky ? a) 33. Jeden ji vymění, dva se sluní v jeho slávě, a 30 jich bude pořádat finanční sbírky ve jménu žárovek. b) Stačí jeden, ale žárovka musí činit pokání ze své temnoty a skutečně toužit po změně. - Kolik římských katolíků je potřeba pro zašroubování jedné žárovky ? a) Dva - laik ji zašroubuje, a kněz vyslechne jeho zpověď a dá staré žárovce poslední pomazání. b) Nedělají to. Celých 2000 let církevní tradice žárovky neměnily a tak nemají pro výměnu žárovek žádný precedens. - Kolik podivných křesťanů je třeba pro výměnu jedné žárovky ? a) 200!!! 100 jich sedí v církvi a modlí se dlouhé modlitby, aby se znovu objevilo světlo, 10 jich stojí na rozích ulic a přesvědčují kolemjdoucí, že pokud jim neuvěří, jejich žárovky zhasnou také, 5 se pokouší vymítat démona temnoty z prasklé žárovky, 10 jich tvrdí, že se za žárovku modlili a že navzdory svým pocitům věří, že žárovka svítí, 74 se jich snaží přesvědčit prasklou žárovku aby veřejně "uznala" své hříchy, aby ji Pán zase vrátil její světlo, a 1 zákonický idiot říká žárovce, že pokud chce být spasena, musí platit pravidelně desátky, nevynechávat bohoslužby a každý den vyprávět lidem: "Dříve jsem žila v temnotě, ale nyní jsem našla světlo". Pokud to všechno bude věrně dělat, dá-li Pán, světlo se jí vrátí (je ale možné že ji Hospodin jen vystavuje zkoušce - pak by mohla žárovka zůstat ve temnotě až na věky). - Kolik křesťanských fundamentalistů je třeba pro výměnu jedné žárovky? - Ani jeden. V bibli se o žárovkách nepíše a proto je žárovka je nebiblická. - Kolik misionářů je třeba pro výměn jedné žárovky? - 31: Jeden to udělá a třicet domorodců spatří světlo. - Kolik Anglikánů je třeba pro výměnu jedné žárovky? - 10: 1 ji nahradí novou žárovkou a 9 jich obdivuje starou žárovku ! Kolik ateistů je třeba pro výměnu jedné žárovky? Jeden. Přesto však zůstává v temnotě. Kolik charismatiků je třeba pro výměnu jedné žárovky? a) Jeden, zatímco má při chvalách zvednuté ruce. b) Tři, jeden vymítá a dva chytají c) Dvacet, jeden to udělá a s devatenácti se pak sdílí o své zkušenosti.

Přijde papeš před své nejbližší a říká: "Společnost Coca Cola nám nabídla 5 miliard dolarů, když místo Chléb nám vezdejší budeme říkat Coca cola nám vezdejší. Tak se vás ptám, kdy nám končí smlouva spekárnami?"

Přijdou takhle ženské do nebe k nebeské bráně a tam narazí na Svatého Petra. Všechny chtějí samozřejmě do nebe a tak musí podstoupit zkoušku. Svatý Petr říká: "Která z vás měla styk před tím, než byla plnoletá, odchod!" Zvednou se asi tři ženy a odcházejí. "Která z vás byla nevěrná aspoň jednou svému muži, odchod!" Zvedne se zbytek kromě jedné a jdou směrem k peklu. Najednou Svatý Petr volá: "Hej, vraťte se ještě!" Tak ženy utíkají zpět celé šťastné, že si to rozmyslel, a Svatý Petr říká: "Tu hluchou vemte sebou taky!"

Prijdou takhle zenske houfne (autobus to napasoval vylohou do kosmetickeho salonu) do nebe k nebeske brane a tam narazi na Svateho Petra. Vsechny chteji samozrejme do nebe a tak musi podstoupit zkousku. Svaty Petr rika: "Ktera z vas mela styk pred tim, nez byla plnoleta, odchod!" Zvednou se asi tri zeny a odchazeji. "Ktera z vas byla neverna aspon jednou svemu muzi, odchod!" Zvedne se zbytek krome jedne a jdou smerem k peklu. Najednou Svaty Petr vola: "Hej, vratte se jeste!" Tak zeny utikaji zpet cele stastne, ze si to rozmyslel, a Svaty Petr rika: "Tu hluchou vemte sebou taky!!!!"

Jednoho dne pred mnoha lety zemreli Svaty Otec a Don Juan. Ti nahore ale meli neporadek v pisemnostech a tak omylem poslali Papeze do pekla a Dona Juana do nebe. Kdyz si toho po tydnu Svaty Petr vsiml, okamzite poslal dolu pro Papeze. Ten se cestou k nebeske brane potkal s Donem Juanem, jenz smeroval do pekla. Papez povida: "Skoda toho omylu. Uz se nemohu dockat, az tam budu. Cely zivot jsem trpelive cekal, ze spatrim Pannu Marii!" A Don Juan jenom: "Uz ne..."