O židoch - Vtipy o Kohnovi a podobných. Židovský humor.

Levi a Samuel kráčejí večer Centrálním Parkem. Najednou se před nimi objeví lupič, který na ně míří pistolí a žádá po nich všechny peníze, které mají u sebe. Levi vyndá z peněženky 100 dolarů a podává je Samuelovi: "Samueli, já skoro zapomněl, že jim dlužím 100 dolarů. Tady jsou."

Kohn potká Rubinsteina. "Tak, jakpak si vede tvůj nejstarší, Izák?" "Náramně, kdyby se tak vedlo každému právníkovi jako se vede jemu... Už ani neberte nové případy" "A jak se vede tvé dceři Ester?" " To je ti dítě, právě se vrátila z evropského turné. vystupovala v nejlepších evropských koncertních síních." "A co dělá tvůj nejmladší Moše?" "Co by dělal, má pořád ten stánek s obnošeným šatstvem. ale to ti řeknu, bez něj bychom všichni umřeli hlady."

Dva Židé z Haliče přijedou do Vídně a chtějí se tam ubytovat v hotelu U města Paříže. "Kolik u vás stojí dvoulůžkový pokoj?" "To záleží na tom, ve kterém je poschodí. V přízemí tisíc šilinků, v 1. patře osm set, ve druhém šest set, ve třetím čtyři sta a ve čtvrtém tři sta. Židé poděkují a mají se k odchodu. "Zdají se pánům náše ceny příliš vysoké?", ptá se ještě recepční. "To ne", ujišťují ho oba, "Jenom hotel se nám zdá příliš nízký."

V židovské čtvrti zastaví auto kvůli poruše. Majitel vozu ani nikdo z kolemjdoucích si s ním neví rady. Nakonec zavolají židovského klempíře Oppenheimera. Ten zvedne kapotu, párkrát klepne kladívkem a vůz bez problému nastartuje. "Co jsem dlužen? ptá se majitel vozu. "Dvě stě korun." Majiteli auta se to nezdá a požaduje řádný účet. Oppenheimer sedne a napíše: 3 rány kladívkem 5 korun Vědět kam 195 korun Celkem 200 korun

Paní Fleichsmanová platí účet v penziónu v jdenom izraelském letovisku. "Tak jakpak se jim u nás líbilo?", vyzvídá majitel. "Popravdě řečeno, to jídlo co tu podávájí... Je příšerné...A takové mrňavé porce."

Stein se vraci z pohrbu sve zeny. Jeden smutecni host na nej: "Jak se citite, pane Stein?" "A vite, ze mi ta mala prochazka udelala docela dobre?"

Epstein se dal prohlédnout u lékaře a při odchodu položí na stůl tři zlaté. Lékař ale praví: "Prohlídka u mě stojí deset zlatých." "Á promiňte", odpovídá Epstein, "bylo mi řečeno, že stojí jen pět."

Ptá se student rabína: "Rebe, smí se při studiu Talmudu kouřit?" "Ne, nesmí!" Student zklamaně odejde, ale kamarád ho utěšuje: "Zeptal ses špatně, to musíš jinak: Rebe, smí se při kouření studovat Talmud?" "Ano, smí..."

Promlouvá pan Khon k prokuristovi:
"Kouknou, pane Maier, voni sou u mně šestej rok! A šestej rok choděj pozdě do práce! Pátej rok mně vokrádaj! Čtyři roky se mi tahaj s manželkou, před měsícem mi sbouchli dceru!"
"Maier, já jich varuju! Eště to nejmenší - a vyrazím s nima dveře!"

Rabin a knez se srazi v autech. Obe vozidla jsou rozmlacena na maderu, ale oba klerikove vyvazli nezraneni. Kdyz se vyhrabou z trosek, rabin si vsimne knezova roucha a hned povida: "Koukam, ze jste knez. Ja jsem rabin. Podivejte na nase auta, nic z nich nezbylo, ale nam se nic nestalo. To je znameni od Boha. Buh musel chtit, abychom se potkali a stali se prateli a po zbytek nasich dni zili svorne v miru." "Plne s vami souhlasim, to musi byt bozske znameni," prikyvuje knez. "A kouknete, dalsi zazrak. Moje auto je uplne znicene, ale lahvi mesniho vina se nic nestalo. Buh jiste chce, abychom toto vino vypili a oslavili tak stesti a nase setkani." S temito slovy podal rabin lahev knezi. Ten s jeho promluvou souhlasil, otevrel lahev a dal si nekolik mocnych loku a podal lahev zpet rabinovi. Rabin zacpal spunt zpet do lahve a podal ji opet knezi. Knez se udivene pta: "Vy se nenapijete???" "Ne, ja radeji pockam na policisty."

Kněz, ministrant a rabín se dohadují, kdy vlastně začíná život. Kněz povídá, že život začíná početím.
Ministrant říká: "Promiňte, ale já si myslím, že zrozením."
A rabín na to: "Je mi líto, ale oba se mýlíte. Život začíná tehdy, když děti odejdou z domova a pes chcípne."

Jeden velmi zbožný rabín se odebral na věčnost a členové jeho obce začali vyzývat Hospodina, aby jim dopřál zahlédnot, co jejich rabín v nebi dělá. Jejich prosba byla vyslyšena, ale ke své hrůze spatřili rabína s překrásnou blondýnkou na klíně. Volají na něj: "Rebe, rebe, jak jen můžeš! Ty, který jsi byl celý život tak svatý..." "Pochopte to", vysvětluje rabín. "Ona není má odměna, já jsem její trest."

Pan Roubíček praví k panu Kohnovi: "Poslechnou, vědí o tom, že jejich stará chodí s tím šeredným chlapem Silbersteinem odnaproti?" "Kouknou, Roubíček, jestli moje stará s někým chodí, tak to je moje věc. Jestli chodí se Silbersteinem, tak to je její věc a jestli je Silberstein šerednej, tak to je zase jeho věc. Tak o co vám vlastně jde?"

Bankéř Blumenthal, pokřtěný žid, zasnoubil svého syna s dcerou velkoobchodníka Kohna, který se taky dal pokřtít. "takového zetě jsem si vždy přál", vypráví Kohn přátelům, "sympatického křesťanského mladíka z dobré židovské rodiny."

"Prosim snazne o podporu... Byl jsem clenem putovni kapely, ale jsem od narozeni smolar. Kapela se rozesla a ja zustal v cizim meste uplne bez penez..." snoruje zidovsky zebrak. Pan domu ho posloucha s jistou neduverou: "Tak vy jste muzikant. A na jaky nastroj hrajete?" Snorer se chvili rozmysli a pak rekne: "Na lesni roh." Pan domu se usmeje, otevre skrin, vynda z ni lesni roh a podava ho snorerovi: "Tak mi na nej neco zahrajte!" Snorer si hluboce povzdechne: "Tak to vidite, jakej ja jsem smolar! Ze vsech moznejch nastroju musite mit doma zrovna lesni roh."