O židoch - Vtipy o Kohnovi a podobných. Židovský humor.

V Krakowě byly v jedné uličce přímo vedle sebe tři židovské obchody s obuví. Pochopitelně, že moc nevynášely. Majitelé si lámali hlavy, jak z toho ven. Jednoho dne vyšel nad prvním obchodem nápis "PRODEJ NEJMODERNĚJŠÍ OBUVI" Majitel druhého obchodu však nelenil a vyvěsil "NEJLEVNĚJŠÍ BOTY Z DOVOZU". Zanedlouho se nad třetím obchodem objevil vývěsní štít "HLAVNÍ VCHOD".

Muslim vypravi: "Jel jsem na svem velbloudu pres Saharu. Najednou se prihnala desiva pisecna boure. Myslel jsem, ze prijde muj konec, a tak jsem si sedl vedle sveho velblouda a cekal, az nas pisek pohrbi. Ale neztratil jsem viru v mocneho Allaha a usilovne se modlil. A najednou se v okruhu sta metru boure zastavila. Od te doby se moje vira jeste zesilila a ted se ucim recitovat Koran zpameti." Krestan zacal vypravet: "Jednou jsem chyatl ryby. Byl jsem na male lodce nekolik mil od brehu. Nahle se strhla boure a vlnobiti zmitalo moji lodkou. Neztratil jsem vsak viru v Jezise, Buh vyslysel moje modlitby a boure nade mnou ustala. Od te doby jsem opravdovym krestanem a ucim sve deti poznavat Viru." Zid se take ozval: "Jednou jsem takhle sel po Pate Avenue ve svem nejlepsim obleku. Z niceho nic se prede mnou objevil jakysi cerny pytlik. Zvedl jsem ho a nakoukl dovnitr. Byl plny tisicidolarovek. Myslel jsem, ze prisel muj konec. Byla totiz sobota a v sobotu my Zide nesmime zachazet s penezi. Ale neztratil jsem viru, modlil se k Jehovovi a najednou, na sto metru okolo mne bylo utery..."

"Obzalovany, muzete nam rici, proc jste vyhodil svou tchyni z okna na ulici?" "Vite, pane soudce...." "To jste si neuvedomil, ze byste mohl zranit chodce?"

"Chaime, nemohl bys mi pujcit stovku?" "Je mi lito, nemam u sebe penize." "A co doma?" "Dekuju, vsichni zdravi."

Ráno kouká Khonová do zrcadla, pozorně si prohlíží obličej, z jedné strany, z druhé strany a říká: "Tak tohle Ti teda přeju, Khon!!"

Potkají se dvě židovské mámy: "Tak co, Rút, jak se daří dětem?" "Ani se neptej, náš Moše si vzal pěknou mrchu! Do jedenácti se válí v posteli, celý dny trajdá venku a utrácí bůhví za co, a když chudák kluk celej uhoněnej večer konečně přijde domů, myslíte,že pro něj má pořádnou teplou večeři? Pche! Ještě ho nutí, aby ji vzal do drahé restaurace!" "Aco Esterka?" "Ta si vzala učiněného světce! Snídani ji nosí do postele, koupí jí všecko, nač si vzpomene, a večer ji vodí do prvotřídních podniků."

Tri panove - pan Kohn, pan Roubicek a pan Stern - jednou zasednou v kavarne k partii mariase. Hra se zdarne rozviji a pojednou pan Roubicek zahlasi betla ... a v tom momente ho trefi slak ze vzruseni. Pana Roubicka odvezou a vsichni jsou z toho moc a moc smutni. I tu pan Stern pojednou pravi: "Musim se podivat, jestli Roubicek nemel toho betla vylozenyho, ja jsem mu na nej totiz chtel dat flek ...."

Angličan, Ir a Žid byli britským soudem odsouzeni k 20 ranám biče. Soudce se před exekucí každého z nich zeptal, jakou mastí nebo oloekjem by si přáli natřít záda jako ochranu. "Prosil bych olivový olej", řekl Angličan. Dostal olej i 20 ran. Řval, jako by ho na naože brali. Ir odpověděl: "Nechci nic, vašich 20 ran mi neublíží. Pohrdám britskou justicí." Dostal 20 ran bičem a ani necekl. Když se pak ptali Žida, co by si přál na záda jako ochranu před bolestí, odpověděl: "Toho Ira."

Ivan si potřebuje u lichváře Karpelese nutně vypůjčit rubl. Dohodnou se, že dvojnásobek peněz vrátí na jaře. Jako zástavu nechá karpelesovi sekyru. Když je Ivan na odchodu, karpeles na něj volá: "Poslyš, Ivane, kdoví, jestli ty peníze na jaře budeš mít. Nemohl bys mi polovinu vrátit už teď?" "To je nápad", říká si Ivan a rubl mu hned vrací. Cestou domů přemýšlí: "To je zvláštní. Rubl je pryč, sekyra je pryč, ještě jsem rubl dlužen a přesto se zdá, že je všchno v pořádku."

Do školy přijde inspektor. ptá se jednoho žáka, jestli ví, proč je osa glóbusu nakřivo. Žák v rozpacích odpoví, že on to neudělal. Inspektor vyzve tedy učitele, aby to žákům vysvětlil. Učitel zrudne a praví: "Opravdu je to tak, pane inspektore, dostali jsme ten glóbus takhle už z obchodu." Inspektor pak vypráví celou záležitost řediteli. Ten vybuchne: "Stokrát jsem tomu učiteli říkal, aby nenakupoval u žida."

Šnorer: "Celý život mě pronásleduje smůla." Prokurista Spitz: "Jaké je vaše povolání?" Šnorer: "Hudebník." "Na jaký nástroj hrajete?" "Na pozoun" "Tak pojďte dál a něco mi zahrajte. Náhodou tady pozoun mám" "No neříkal jsem to jakou mám smůlu. Ausgerechnet musej mít zrovna pozoun."

Šnorer Lebetran byl velmi zbožný. A tak když se jednou modlil, zjevil se mu archanděl Gabriel. "Milý Gabrieli", povídá Lebetran, "co je pro Boha milión let?" "Milión let je pro Boha jedna vteřinka." "A co je pro Boha milión dolarů?" "Milión dolarů je pro Boha jako cent." "A nemohl by mi tedy Bůh dát cent." "jistě, počkej vteřinku..."

Jistý žid přechází ulici a přitom vrazí do antisemity. "Svině", zařve ten muž. "Gluckstein", ukloní se žid.

Angličan, Ir, Francouz a Žid letí letadlem když to náhle začne padat k zemi. "Dohodneme se", navrhuje Angličan. "Ten, kdo to přežije, dá těm ostatním dvěstě liber jako výpomoc na cestu na onen svět a poděkování Bohu, že to přežil". Letadlo spadne a Angličan to nepřežije. Zbylí tři mu jdou na pohřeb. Ir hodí na rakev dvěstě liber, také Francouz hodí na rakev dvěstě liber, podle dohody. Žid vypíše šek na šestset liber, hodí jej do hrobu a vezme si čtyři stovky zpátky.

"Co by tomu rekli, pane Steigermark, dnes je den smireni, kdybychom si odpustili, co jsme si udelali, a zili nadale v pratelstvi? Heledte, ja jim preju od srdce co i oni mi prejou..." "No prosim, Kohn, uz zase zacinaj..."